Přeskočit na obsah

Pěchotní otočná kulometná věž M/OR

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pěchotní otočná kulometná věž M/OR byl plánovaný stropní pancéřový prvek československého opevnění. Jednalo se o jeden ze základních zbraňových systému opevnění, který měl umožnit kruhovou palbu kulometů z pěchotních srubů. Osazena měla být v objektech MO-S 1, MO-S 16, MO-S 23, MO-S 32, MO-S 37, K-S 10, K-S 18, K-S 40, T-S 46 a T-S 72.[1]

Do mobilisace se bohužel nepodařilo vyrobit a osadit jedinou věž. Až počátkem listopadu 1938 byl jeden kompletní prototyp připraven k vyzkoušení. Osatních sedm kusů se nacházelo v různém stupni rozpracovanosti. Po válce se nacházel v železničním skladu v Pardubicích jeden komplet M/OR věže, bohužel jej potkal stejný osud jako jiné vybavení opevnění a v 60. letech skončil v hutích.[2]

Vojenský technický a letecký ústav vypracoval v roce 1935 koncepci pro konstrukci otočné kulometné věže, kterou zadal ŘOP Vítkovickému a hutnímu těžířstvu a Škodovým závodům v Plzni. Původní koncepce počítala s několika stupni odolnosti věže a s jejím vysouváním. V roce 1937 došlo i ke zrušení požadavku na vysouvání věže. Dne 23.9 1937 byla přijata nabídka VHHT na konstrukci věže. Součásti dokumentace byl i popis vnitřního vybavení, které měla vyrobit Československá zbrojovka Brno. ŘOP objednal u VHHT 26.11. 1937 celkem 8 věží OR za celkovou částku 10 672 000 korun a dále u brněnské zbrojovky 8 vnitřních zařízení za celkovou částku 1 170 804 korun.

Popis věže

[editovat | editovat zdroj]

Věž se skládala ze dvou hlavních částí, samotné otočné části a dvoudílného předpancíře. Otáčení věže bylo elektrické, ovládané přímo střelcem kulometu pomocí nožních pedálů.V nouzi bylo možné použít otáčení ruční a to buď přímo z kopule nebo z prostoru pod věží. Hmotnost kompletní věže včetně předpancíře a vnitřního vybavení dosahovala 150 tun.

Výzbroj věže tvořilo dvojče těžkých kulometů vz. 37 umístěné v lafetě DZ 20, která byla konstrukčně podobná lafetě pro střílnu pod betonem. (Kódové označení M v názvu označovalo kulometné dvojče.[3]) Lafeta umožňovala náměr +25/-15°a individuální odměr oproti věži +/- 5°.

  1. STEHLÍK, Eduard, a kol. Lexikon těžkých objektů československého opevnění z let 1935–38. Dvůr Králové nad Labem: Ing. Jan Škoda – Fortprint, 2010. 304 s. ISBN 978-80-86011-41-7. 
  2. 1968-, Ráboň, Martin,. Val na obranu republiky : československé opevnění z let 1935-1938 na Králicku. Vyd. 1. vyd. Brno: Spolek přátel československého opevnění 527 s. ISBN 8086463214, ISBN 9788086463216. OCLC 85166021 
  3. Military.cz: Zbraně opevnění/Těžký kulomet vzor 37. www.military.cz [online]. [cit. 2018-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-29. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • RÁBOŇ, Martin; SVOBODA, Tomaš. Československá zeď: stálá opevnění z let 1935-1938 : průvodce dělostřeleckou tvrzí Bouda.. Brno: [s.n.], 1993. S. 112–113. 
  • RÁBOŇ, Martin. Val na obranu republiky : československé opevnění z let 1935-1938 na Králicku. Brno: Spolek přátel československého opevnění 527 s. ISBN 8086463214, ISBN 9788086463216. OCLC 85166021